Komentář: Plhus -  Foto: Nowi

    
     I když jsme se rozloučili s letošní sezónou oficiálně už v Praze, nemohli jsme si nechat ujít poslední závod amatérského šampionátu Šíma sprint v Odrách. Město Odry leží v kopcích poblíž Nového Jičína a Hranic na Moravě a v jeho okolí se nachází velmi pěkné a technicky náročné rychlostní zkoušky těchto málo známých závodů.
     Protože je válení se doma u televize spojené s konzumací cukroví naší partě cizí, nestálo nás ani moc času se domluvit a v neděli ráno vyrazit. Dokonce v hojném počtu. Nowi a Spaceman přijeli „Momem” z Kroměříže, Plža s Hankou a Cvrkem dorazili ze Zlína. Já jsem to chytře naplánoval, takže jsem vyjímečně nemusel nikam jezdit, sraz byl u nás. I čerstvě umytý Favorit zůstal doma:)
     Poklidnou jízdou jsme dorazili do Oder, na místo startu první RZ. Tady se nacházela zároveň servisní zóna, takže jsme mohli ještě před startem omrknout všechny připravené stroje. Někde se ještě pilně upravovalo a ladilo, jinde jezdci pokuřovali a vesele debatovali.Ve startovním poli převládaly povětšinou škodovky různých evolucí, jedna Lada, Mazda, dvě „Suba“, dvě hodně dravé Fiesty a Olcit.

     První zkouška vedla lesem do hodně prudkého kopce, po asfaltové silnici a krásných serpentinách. Asfalt byl ale mokrý, navíc už při prvním průjezdu vytahaly vozy bláto a mokré listí a tím se náročnost ještě zvýšila. To ale nevadilo posádkám a už vůbec ne nám, divákům! Někteří jezdci měli trošku problémy, většinou za to mohla přemíra motivace, ale všichni se srdnatě rvali. To se cení! Tato zkouška se jela celkem na tři průjezdy.

     Poté následoval přesun do obce Spálov, kde se nacházela II. Etapa , tedy druhá „rychlostka“. A to byl pravý opak té první. Krásnou, relativně širokou asfaltku nahradila polní rozbitá cesta, šotolina a spousta bláta, navíc se jelo po rovině i z kopce. To nahrávalo i slabším vozům a právě tady se ukázalo, kdo jak umí, a také kdo dokáže jet „na srdíčko“. Tato zkouška se jela na čtyři průjezdy. V tom posledním už to byla místy pěkná klouzačka. Mnozí jezdci ovšem předváděli opravdu pěknou jízdu a potlesk pro ně byl právem zasloužený.
 

     I náš klub měl své želízko v ohni, či spíš vůz na trati. Doslova pár hodin před závodem jsme totiž přijali do klubu nového „přespolního“ člena Martina, známého pod přezdívkou „Vítězství”. Jeho atraktivní zelený Favorit se na trati určitě neztratil, takže se za své vystoupení se určitě nemusí stydět!
     Stydět se ale nemusí ani ostatní a velký dík patří i pořadatelům těchto Sprintů. Určitě je mnohem lepší zkoušet své umění na uzavřené trati než někde na ulici. Člověk pak změní názor na ostatní závodníky, když si to někdy zkusí sám. Stát na stráni a rozumovat dovede každý...
     My jsme se bohužel museli s tímto povedeným závodem rozloučit těsně před koncem a vydat se k domovu. Byl to vážně povedený závod, žádný stres, všechno bylo blízko a bylo se nač koukat.