ŠKODA rally club / 1. Rallye Fulnek 2005 (ČMPR)

1. Rallye Fulnek 2005 (ČMPR)

Komentář: Plhus - Foto: Nowi, Mike

Po více než měsíční přestávce jsem se konečně mohl v poklidu vrátit do kolotoče automobilových soutěží! Na „rozjezd“ jsem využil předposlední podnik Českomoravského poháru. Soutěž v blízkých Odrách, s centrem ve Fulneku, si náš tým nemohl nechat ujít. Jednalo se o první ročník soutěže. V této oblasti se zatím žádný jiný podnik, mimo soukromých akcí pana Šímy, nejezdí. Posádky i diváci se zvědavostí očekávali, jaké tratě si pro ně pořadatelé připraví.

Soutěž se jela jako dvoudenní, v pátek večer se uskutečnil přímo ve městě prolog, v sobotu byly na programu zbylé tři zkoušky jedoucí se třikrát. Při stavbě tratě bohužel pořadatelé narazili na odpor některých obecních úřadů, jejichž členové po zkušenostech právě s panem Šímou nepovolili průjezd obcí fulnecké soutěži. Je to škoda. I tak se trať, až na některé „letecké“ úseky, řadila k těm techničtějším a můžeme jen doufat, že sem tento pohár zavítá i příště. Bohužel, počet posádek se ani zde příliš nezměnil, 41 přihlášených je průměr.

Naše „posádky“ se do centra soutěže vypravily už v páteční podvečer, lákala nás atmosféra noční městské zkoušky. Z Kroměříže vyráželi Nowi a Newmen, tentokrát v klubovém „Momu“, ze Zlína já s Mikem v jeho Feldě. Po sedmé večer jsme se zdárně sešli v servisní zóně na fulneckém náměstí. Osvětlené servisní stany pod tajuplně nasvíceným hradem vytvářely příjemnou předstartovní atmosféru. Po zakoupení programů v ředitelství soutěže, umístěného v radnici města přímo u startovní rampy, jsme se rázným krokem vypravili k trati prologu. Stejným směrem šlo také několik desítek diváků a dala se tak očekávat ona potřebná divácká kulisa a atmosféra.

Vybrali jsme si zajímavý úsek s pravou „ kosou“ po rychlém sjezdu a následným odbočením za keře. Náročnost úseku podtrhovaly nebezpečné obrubníky. Po projetí předjezdců jsme již netrpělivě očekávali špičku: Heindrich s Lancerem, divoký Orsák v Impreze, smolař Landa, který přímo před námi přichází o převodovku, „návštěvníci“ Tomaštík a Trnovec, Macek s doma stavěnou Corollou WRC a další. Všichni předváděli oku lahodící průjezdy. Ovšem, i ostatní posádky předvádí moc pěkné závody! Halala s Escortem, Dunovský a Matějovský s Hondama, Čonka, Koupal, Víchová či Habart ve Škodovkách. Výhodou Českomoravského poháru je různorodé startovní pole a „volnější“ předpisy. Takže můžeme vidět na trati jak WRC, tak Š130L/A. Po projetí poslední Š110R jsme se přesunuli k autům a po naplánování sobotní části vyrazili domů.

V sobotu byl budíček o půl sedmé. Mike spal u nás, ušetřil tak cestu do Zlína a zpět. Bylo domluveno, že pro nás kluci přijedou a tentokrát se všichni čtyři naskládáme do prostorné a pohodlné Lancie. Jeli jsme zase jenom my čtyři. Plha slavil nějaké narozeniny, Plža dodělává repasi svého auta a Spaceman ležel doma nemocný.

Před osmou jsme v klidu dorazili do ospalého Fulneku a zaparkovali jen pár metrů od trati první sobotní zkoušky. Zajímavý a náročný sjezd po uskákané šotolině a odbočení na asfaltku, navíc ztížené kanálem a nově postavenou zídkou. V klidu jsme očekávali první posádky, Nowi si hledal místo na focení a my jsme probírali poslední zprávy ze světa rally. Posádky startovaly opět podle startovní listiny, takže jsme měli přesný přehled, kdo právě jede. Někteří používali ruční brzdu, jiní tuto zatáčku projížděli jen zvolna. Bohužel k nám už nedorazilo již zmiňované „erko“, které prohrálo souboj s plotkem kousek po startu vložky. Díky dobře „postavenému“ harmonogramu jsme měli v plánu i RZ 4 Oderskou. Bohužel, její první průjezd byl zrušen, údajně kvůli nedostatku pořadatelů. Nejspíš byla v pátek večer v Odrách nějaká náročná diskotéka...Alespoň jsme se potkali s Vítězstvím, který se také přijel podívat a mohli jsme chvilku „pokecat“.

Takže jsme se vrátili zpět a vyrazili na údajně atraktivní průjezd šotolinou. Sice jsme museli šlapat do kopce, ale místečko to bylo vážně pěkné. Takový přírodní retardér na rozbahněné příjezdové komunikaci k místnímu statku.






Čekání na posádky jsme využili k zaplnění prázdných žaludků. V prvním průjezdu tímto úsekem si v nízkém, ale bahnitém příkopu ustlal Dunovský a tak jsme čekali, jestli ho někdo napodobí i tentokrát. Hmm, tak nakonec nikdo! Nevadí, dravé průjezdy nám vše vynahradily! Hlavně Tomaštík jel jako z partesu a zdálo se, že jeho letošní smolná série končí. To že Orsák jezdí dravě, to je známá věc, ovšem přílet Halaly na šotolinu byl excelentní! A jen nám potvrdil, že i ve „třetí lize“ jezdí super piloti. Bohužel už nejel Landa, kterému opět vystavila stop převodovka, a také Švidrnoch, odstoupivší po dvojitém defektu. Smůlu zde měl Habart, kterému zůstala v ruce řadící páka. Už se zdálo, že posádka odstoupí. Naštěstí se ukázalo, že místní statkář vlastní svářečku. Jenže, aby toho nebylo málo, ve spěchu vytrhl krátkou šňůru a v ruce mu zůstaly jen dráty. Nakonec se podařilo nouzově, pomocí klíče, zařadit rychlost a posádka narychlo odjela. Vysloužila si náš potlesk, i když většina z nás nevěřila v úspěšné dojetí. My jsme se vrátili k autům s tím, že si tuto trať projedeme a podíváme se po jiném zajímavém místě. Nic nás nezaujalo natolik, abychom tam chtěli zůstat, a tak bylo rozhodnuto vrátit se do servisu a pak na Oderskou zkoušku. Nakonec jsme ještě zvládli i celý průjezd v místě, kde jsme ráno začali. Na pár posádek jsme se vypravili do míst, kde skončilo svoji pouť historické „erko“. Tady měl namále Tomaštík, který jen těsně minul kamennou zídku. Ostatní jsme sledovali opět ve sjezdu k odbočení na asfalt. Potěšilo nás projetí modré 120S s Habartem za volantem! Na Oderskou zkoušku jsme dorazili v předstihu, takže jsme si v mohli pohodlně vybrat místo. Kluci zůstali dole na křižovatce a já jsem si vyšel kousek nahoru proti směru zkoušky, kde je po klikatém sjezdu táhlé odbočení přes mostek. Do poslední zkoušky už nenastoupil Tomaštík, který prorazil dvě pneumatiky najednou. Posádky už pouze dojížděly do cíle náročné soutěže, i tak ale nejely nijak pomalu a někteří ani na poslední zkoušce neubírali na razanci, což těšilo přihlížející diváky. Nic ale netrvá věčně a zbývajících 30 posádek projelo během půl hodinky. To znamenalo, že i pro nás je to na Rallye Fulnek konečná. Teď už jen cesta domů a plány, kam vyrazíme příště. Na Chvalčově jsme se rozdělili a kluci se rozjeli domů.